Historie NMB

HISTORIE NEMOCNICE

Nemocnice Milosrdných bratří v Brně v Polní ulici je nejstarší souvisle fungující městskou nemocnicí na Moravě a po pražské Nemocnici Na Františku druhou nejstarší v Česku. V listopadu 2007 oslavila výročí 260 let od svého vzniku. Založil ji v roce 1747 moravský hrabě Jan Křtitel Leopold z Dietrichsteina. Podle plánů proslulého brněnského stavitele stavitele Františka Antonína Grimma byl postaven konvent s lékárnou a nemocnicí se sedmdesáti lůžky. O třicet let později byl přistaven pozdně barokní kostel sv. Leopolda, známý svým oválným půdorysem a nádhernou freskovou výzdobou Mistra Josefa Sterna.

Celý komplex budov však, i přes svou rozlehlost, záhy nestačil, protože nemocných přibývalo. Nemocnici se nevyhnuly ani válečné útrapy. Po Bitvě u Slavkova byla obsazena Napoleonskými vojsky a přeplněná raněnými. Stejně tomu bylo také za prusko-rakouských válek. Prostor nepostačoval a bylo nutno opět zvýšit počet lůžek.

V roce 1895 byla dokončena první přístavba v Polní ulici s kapacitou 160 lůžek. Ani ta brzy nestačila přílivu nemocných. Navíc bylo nutno držet krok s rozvojem lékařských oborů a přizpůsobit se novým léčebným metodám. Meziválečné období tomu naštěstí přálo a umožnilo bratřím v roce 1934 přistavět další, již moderní a dodnes sloužící budovu.

Ve své době byla jednou z nejmodernějších nemocnic v republice. Působily zde výrazné lékařské osobnosti, z nichž vzpomeňme alespoň urologa profesora Karla Neuwirta nebo ortopeda profesora Jana Zahradníčka.

Po druhé světové válce se nemocnice v Polní ulici stala spolu s nemocnicí na Kolišti součástí Městského ústavu národního zdraví. Od 1. července 1993 se NMB oddělila od tehdejšího Sdružení zdravotnických zařízení Brno I (pokračovatele MÚNZ) jako samostatná příspěvková organizace, jejímž zřizovatelem je Statutární město Brno. Od osamostatnění až do května 2008 ji vedl ředitel MUDr. Daniel Rychnovský. V roce 2000 získala NMB pod svou správu areál léčebny na Červeném kopci.

V současnosti NMB poskytuje každodenně péči pacientům na 510 nemocničních lůžkách (z toho 243 v obou léčebnách dlouhodobě nemocných) a dalším desítkám až stovkám lidí ambulantně. Počet hospitalizovaných se každoročně zvyšuje – zatímco v roce 2004 to bylo 12.551 lidí, o rok později 13.413, v roce 2006 13.539 a loni již 13.974 pacientů. I s ambulantními vyšetřeními nemocnice ošetří ročně 140.000 pacientů. Péči o pacienty i zázemí ústavu se věnuje 590 stálých zaměstnanců.

HISTORIE ŘÁDU

Hospitalský řád Milosrdných bratří oslavil v roce 1995 významné jubileum – pětisté výročí narození svého zakladatele, svatého Jana z Boha. Byl to právě on, který založil v roce 1539 první řádovou nemocnici ve španělské Granadě, postavenou na zcela nových principech: lásce, lidskosti a tehdy zcela nových pravidlech hygieny.

Generace jeho následovníků pak během 400 let vytvořily síť nemocnic, které jsou rozsety ve 47 zemích světa. O nemocné v nich pečuje 1500 řádových bratří a téměř 35 tisíc spolupracovníků. Poskytují pomoc všem potřebným bez jakýchkoliv rozdílů. V Česku působí řád od roku 1605 v nemocnici ve Valticích. Další nemocnice byly založeny v Brně, Praze, Vizovicích, Prostějově, Letovicích a Novém Městě nad Metují.

HISTORIE LOKALITY POLNÍ

Záchranný archeologický výzkum v souvislosti se stavbou pavilonu akutní medicíny přinesl zajímavé výsledky: 

Nejstarším dokladem osídlení je paleolitická štípaná industrie, nalezená v podloží při začišťování. Poté byla lokalita osídlena v neolitu lidem kultury s lineární keramikou (1 sídlištní objekt) a kultury s moravskou malovanou keramikou (1 zásobní jáma). Další osídlení máme doloženo až po starší dobu železnou (část zásobní jámy a zemnice). Poté následovalo až raně středověké osídlení.


Ozdoba Ze střední doby hradištní (9. století) pocházejí tři kostrové hroby. Jde o pokračování pohřebiště zjištěného r. 1999 pod severním křídlem konventu a další podobné nálezy lze očekávat i západně od zkoumané plochy.


Kostrový hrob 

           Výzkum doložil i středohradištní sídlištní nálezy. Keramika z tohoto období byla nalezena ve výplních minimálně tří objektů, pouze v jednom případě však nálezový soubor neobsahoval zároveň i mladší keramiku. Není zcela vyloučeno, že se do výplní posledních dvou výkopů dostala keramika sekundárně z narušených hrobů. Z období 11. – 12. století jsou kromě zásobní jámy zajímavé především pozůstatky z pecí a předpecních jam, v jejichž zásypech byla nalezena železná struska.